Antverpy - město na pravém břehu řeky Šeldy

Antverpy, Antwerpen, Anvers, Antwerp...

Antverpy se poprvé připomínají v VII. století, ve století VIII. byly již po moři v obchodním spojení s Hamburkem a ve stol. XI. byvše opevněny, povýšeny byly na město. Roku 1095 přijal ve starém marianském chrámě antverpském Bohumír z Bouillonu kříž.
Ve XII. století zmohlo se město průmyslem, jmenovitě soukenictvím i povzneslo se mezi nejbohatší města flanderská.
Počátkem XIII. století rozšířilo se tak velice, že bylo mu třeba nového opevnění. Věk XV. byl dobou slávy antverpské - pod panstvím vévodů burgundských staly se Antverpy znamenitým městem obchodním majíce přes 100 000 obyvatel.

Na počátku století XVI. přenesla tam Hansa sklady své z Brüggu - za nimi šli cizí kupci.
Zmohl se obchod peněžní - vznikla bursa antverpská, vzor londýnské.

Zobrazené knoflíky nosili na svých uniformách městští úředníci antverpští v letech 1880 - 1940.
Existuje velké množství variant těchto uniformních knoflíků.

Za vlády Karla V. pokládány Antverpy za nejkrásnější město křesťanského světa a byly bez odporu prvním tržištěm světovým. Portugalci, nejpřednější firmy florencké, janovské i z Pisy a bohatí kupci němečtí (Fuggerové) zřizovali tam svá stanoviště. Počítalo se tehdy na 1/4 millionu obyvatelů ve městě. A zároveň slynuly Antverpy uměním - tehdy byl čas květu malířské školy vlámské.

Záhy však přikvačil s reformací a válkou proti Španělům úpadek. Ve městě brzy ta, brzy ona strana vládla. Vévoda Alba, aby se ujistil městem, vystavěl nad ním tvrz (1567 - 72). Španělská posádka její způsobila 4. listopadu 1576 strašlivé krveprolití ve městě, při čemž založený požár zničil 600 domův i s radnicí - tzv. španělské furie.

Roku 1577 měšťané vykoupivše si odchod posádky, zbořili tvrz Albovu a přestáli za hradbami svými kolikeré potom obležení, až konečně vzdali se roku 1585 po dlouhém, památném obléhání Alexandru Farnesovi z Parmy - ale po průmyslu a obchodu bylo již veta.
Když pak dlouhé boje náboženské skončily se mírem vestfálským, stala se dolní Skalda hollandskou, a Hollanďané nedopouštěli lodím přistati v Antverpách.

Mírem Utrechtským (1713) připadly Antverpy k Rakousku. Roku 1746 padly v ruce Francouzův; ale mírem cášským (1748) vráceny Marii Terezii a za moudré vlády její zotavovaly se.
Císař Josef II. uškodil městu prodav Holanďanům za 10 mil. zl. právo zavříti ústí Skaldy. Za francouzské revoluce po několikerém obléhání, přišly roku 1794 v moc Francouzů - Skalda obchodu otevřena.

Napoleon učinil Antverpy válečným přístavem a správcem jejich jmenoval Carnota. Po pádu Napoleonově připadla Belgie celá ke království Holandskému a Antverpám nastala doba rozkvětu. Záhy dostihly Amsterdamu a od 23. prosince 1830 patří ke království Belgickému.
Ottův slovník naučný 2.díl z roku 1889

Antwerpen - ruka a házet?

O vzniku jména města koluje několik "zaručeně pravých" pověstí. Jedna z nich praví, že nese jméno podle nepopulární činnosti mýtického obra Druona Antigonuse. Ten měl ve zvyku sekat ruce námořníkům a házet je do řeky Šeldy za to, že odmítli zaplatit mýto za překročení vodního toku. (Od toho jméno Antwerpen - holandsky ruka a házet).

Jiná, více pravděpodobnější verze říká, že jméno vzniklo z výrazu "Aen Werpen", zdůrazňujíce tak rozkvět městečka s mimořádně vhodnými podmínkami pro výstavbu přístavu a rozvoje lodní dopravy.
 
Podle Freddyho Michielse, je jméno města odvozeno od "Andouerpis". Takto se nazývá krajina na východ od Antverp v knize Vita sancti Eligii (Život sv. Eligia).
Tento název je z keltštiny a v překladu znamená - "ti kteří ovládají oba břehy".