Knoflíkáři z Tisé

Historie obce Tyssa a osad Raiza, (včetně místní části Neuhof) a Eiland

Tisá

Údajnými prvními osídlenci dnešního území Tisé, byli s největší pravděpodobností Slované. Ti zde našli rozsáhlé porosty tisu, proto bylo místo následně zapsáno v hraničních spisech pod pojmenováním „Tesk“ - ze slovanského „tes nebo tis“.

Současný název obce, prošel v minulosti určitým vývojem. Např. roku 1541 byla ves nazývána „Dissa“, 1590 až 1620 „Diesse“, 1604 „Thiessen“ a 1650 „Tussa“. V českých listinách z doby po 30-ti leté válce, kdy došlo ke sčítání domů a obyvatel, se ves uvádí jako „Tiesza, nebo Tisa“. Na konci 17. století se v německých listinách psala „Tiß, Tyfsa nebo Tyssa“ a takto psaný název se dochoval až do roku 1945. Po válce se s příchodem českého obyvatelstva ves opět přejmenovala na Tisou.

Tisá je obec německého typu se zástavbou podél hlavní komunikace, s domy roztroušenými v lukách na poměrně rozlehlém katastru 1186 ha. Stavební fond je různorodý. Domy hrázděné staré více jak 100 let, továrny a vily bývalých továrníků (či spíče jejich ruiny), domy z nedávné minulosti, několik panelových domů až po současné rodinné vilky a domky.

Rájec, Nový Dvůr

K Tisé také vždy patřila ves Rájec, jejíž území bylo hojně porostlé vřesem. Z tohoto důvodu se tu nejdříve říkalo „ve vřese“, lidová němčina používala „Roatze, nebo Ratze“. Když český vévoda Bedřich daroval r. 1186 území Rájce řádu Johanitů, v darovací listině uvedl, že se tato ves bude jmenovat Raiza. Dalšími přesmyčkami a počeštěním pak došlo k poválečnému ustálení názvu na Rájec.

K Rájci též patřila osada Nový Dvůr, která byla součástí obce. Původně měla 29 domů, ale z důvodu umístění na samých hranicích, byla v roce 1950 až na jeden dům kompletně zbořena.

Ostrov

Další osada, která patřila svou polohou k Tisé (střídavě se Sněžníkem), byl Ostrov. Tato ves však neměla dlouho své vlastní jméno.

Začátkem 15. století patřilo území Zikmundovi z Vartenberka, což můžeme považovat za první osídlení Ostrova.

V zemských deskách se místní hospodářství uvádí jako „hamry v královském lese“.

Další stavbou byl mlýn a území se začalo nazývat „im ellende“, což se vykládalo jako „stranou položené místo“. Používaly se však i další lidové názvy, jako například „v bídě“, což označovalo místo vyznačující se chudou půdou, nebo „Hungertuch - Hladov“. Následně se však ustálilo pojmenování „Ejlend, nebo Eiland“.

Počátkem 18. století rozdala tehdeší majitelka místní neprosperující sklářské huti, Marie Adelheid Thunová svůj zděděný majetek mezi 13 obyvatel Ostrova a tak mohlo být do katastru zapsáno 13 domů v nově vzniklé obci „Eylandt“. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1910, kdy zde bydlelo a podnikalo na 300 obyvatel.

Na obecním znaku a vlajce, které obec získala v r. 1998, jsou jako symbol výše uvedených tří obcí tři větvičky tisu.

Průmysl

Základem průmyslové výroby se staly zkušenosti práce s kovem. Již v minulosti byly na obou stranách hranice železné hamry a tavírny kovů, které ve třicetileté válce zanikly.

První továrnu na výrobu knoflíků a slévárnu postavili r. 1783 bratři Winklerovi a brzy po nich pak rodina Weigendů. Kov byl postupně doplňován dalšími vhodnými materiály - rohovinou, alpakou, tombakem a mosazí. Způsob zpracování byl litím a lisováním.

Ne vždy se však dařilo. Nepříznivě se na odbytu knoflíků podapsala zejména okupace Německa Napoleonem Bonaparte v r. 1813, pak to bylo vysoké clo a také stále vzrůstající zahraniční konkurence. Nicméně i tak vznikaly nové továrny a knoflíky a kovové přezky se začínaly vyrábět v dalších nově vznikajících provozech.

Fakta z archivu…

Franz Focke - Z nejstarších území česko německého pohraničí (1879)
Jak praví listina objevená roku 1804 v tisském kostele sv. Anny, již počátkem devatenáctého století byla v Tisé velmi rozšířena výroba kovových knoflíků a spon. Tyto výrobky dosahovaly vysoké úrovně a vyráběly je dílny továren těchto majitelů:

Josef Krauspenhaar
Vinzenz, Florian a Anton Püschner
Franz Wenth senior
Franz Wenth junior
Josef Wenth
Franz Kraut - čp. 7
Josef a Franz Anton Umlauft
tři bratři Weigendovi

Josef Böhm
Johann Georg Rüster
Christian Hiebsch senior
Christian Hiebsch junior
Franz Baumann - čp. 395
Franz Hiebsch - čp. 23
Anton Hiebsch - čp. 162

Jako první, začala v roce 1836 provozovat továrnu s parostrojním vybavením firma Weigend a Püschner a následně tak dosáhla výborných obchodních výsledků. Krátce poté, ji začali následovat další.
V současné době (1879), jsou v provozu tyto továrny:

Továrna na kovové knoflíky Weigend a Püschner
Továrna na kovové knoflíky Franz Anton Püschner
Továrna na kovové knoflíky a knoflíky z rohoviny August Hieke
Továrna na knoflíky z rohoviny Josef Püschner
Továrna na výrobu knoflíků Prokop Jäger
Továrna na knoflíky a přezky Franz Wenzel Böhm a Vinzenz Jäger
Kovovýroba Vinzenz Hüttel - čp. 207

Adresář obce Tisá (1910)
V obci jsou tyto továrny na výrobu knoflíků a kovových předmětů:

Weigend & Püschner
F.A.Püschner
Augustin Hieke
Prokop Jäger & Söhne
Rauchfuß & Comp.
C.A.Weidmüller
Metallwarenfabrik "Krautmühle"

SOA Litoměřice

Franz Anton Umlauft, předání postupní listiny Johannu Muchovi (1824)

Výsledná zpráva komise z veřejné výstavy českých průmyslových výrobků (1829)

Joseph Krauspenhaar, Florian Püschner

Kategorie kovových kompozitů - uznání Josephu Krauspenhaarovi z Tisé za 6 vzorníků kovových kompozitních dílů knoflíků různých tvarů a velikostí.
Kategorie kovových kompozitů - uznání Florianu Püschnerovi z Tisé, také za několik vzorníků kovových kompozitních dílů knoflíků různých tvarů a velikostí.

Johann Gottfried Sommer - Království české; statisticko geografický přehled (1833)

Joseph Krauspenhaar a Püschner

… hlavní obživou je zde výroba knoflíků, přezek, spon, lžíc, nožů a mnoho dalších kovových předmětů, s nimiž obchodníci jako jsou Joseph Krauspenhaar a Püschner obchodují nejenom v celé monarchii, ale i na veletrzích v městech jako je Lipsko, Brunswick, Frankfurt nad Mohanem a dalších. Tento průmysl v Tisé živí více než 200 rodin a zaměstnává více než 120 pracovníků…

Výsledná zpráva komise ze čtvrté veřejné výstavy českých živnostníků (1836)

Florian Püschner

Expozice číslo 136 - pánové Florian Püschner Söhne a Weigend, majitelé továrny na kovové knoflíky z Tisé obdrželi bronzovou medaili za 5 vzorníků perfektně a jemně vypracovaných kovových knoflíků.

Oficiální přehled vystavovatelů pro Světovou výstavu ve Vídni 1873

Weigend a Püschner (kovové knoflíky)

Oficiální katalog vystavovatelů pro Světovou výstavu v Chicagu 1893

Weigend a Püschner (kovové knoflíky)

Pokud máte někdo informace či fotografie, o které jste ochotni se podělit, popř. opravit již zveřejněné, budu velmi rád za jejich poskytnutí.

Historie výroby knoflíků a kovového zboží

Tisá / Tyssa

Informace o jednotlivých firmách, získáte otevřením mapy a následným výběrem objektu požadované barvy.

	Prokop Jäger & Söhn, Metallknopffabrik (1848 - 1945)
	Metallknopffabrik, A. Carl Jaeger (1880 - 1906) Berthold Jäger, Knopf - u. Metallwarenfabrik (1906 - 1945)
	Metallwarenfabrik „KRAUTMÜHLE“ (1890 - 1945)
	Augustin Hieke, Knopf - und Metallwarenfabrik (1854 - 1945)
	Franz Püschner, Metallknopffabrik (1870 - 1899) C.A. Weidmüller, Knopf - u. Metallwarenfabrik (1899 - 1945)
	Weigend & Püschner, Metallknopffabrik (1836 - 1945)
	F. A. Püschner, Metallknopffabrik (1862 - 1945)
	Franz Weigend a následně Josef Weigend, Metallwarenfabrik (1840 - 1945)
	J. Weigend & Co., Knopf - u. Metallwarenfabrik (1909 - 1945)
	Vinzenz Hüttel, Metallherstellung (cca 1878)

	Franz Wenzel Böhm a Vinzenz Jäger, Knopf - und Schnallen Erzeugung (cca 1879)
	Karl Firbaß, Metallknopffabrik (od cca 1906)
	Franz Bernhardt, Metallknopffabrik (??)
	Heinrich Klement, Metallknopffabrik (??)