Giovanni a Dr. Pio Kinský dal Borgo

Stručná historie rodu Kinských - hraběcí linie

Rod Kinských, je staročeskou rytířskou a později panskou šlechtou, pocházející z počátku 13.století. Po dlouhou dobu patřil k nejvýznamnějším aristokratickým rodinám v zemi. Jeho příslušníci se do našich dějin zapsali zvláště jako mecenáši věd a umění.

Prvním známým předkem byl snad Martin z Medvědíče, žijící na počátku 13. století.

Jméno Kinský vzniklo z nesprávného německého přepisu původního jména Wchynský ze Vchynic a z Tetova, což byl název vesnice a tvrze nedaleko Lovosic. Toto jméno se později také psalo Chynský a teprve až po třicetileté válce začalo být užíváno současného tvaru Kinský.
První kdo si začal říkat Kinský a byl jmenován hrabětem, byl Vilém, kterého zavraždili společně s Albrechtem z Valdštejna, v únoru roku 1634 v Chebu.

Jeho bratr Václav, byl přívržencem krále Matyáše a za prokázanou statečnost a velitelské zásluhy při obraně Prahy proti Pasovským, mu nový král postoupil dvě bohatá panství - chlumecké a kolínské.
V polovině 17. století provedl František Oldřich Kinský některé stavební změny na starém vodním hradě, který byl hlavním rodinným sídlem.

Krátce z historie zámku Karlova Koruna

K výstavbě zámku přizval František Ferdinand nejlepší odborníky té doby, italského architekta Giovanni Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku. Zámek nese název Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI., který ho navštívil krátce po své korunovaci na českého krále.

Zámek má ojedinělý půdorys, připomínající královskou korunu. Skládá se jakoby ze čtyř částí - válcového středu a na něj jsou připojena tři nakoso přistavěná křídla, každé o třech místnostech. Je obklopen 20 hektarovým parkem se vzácnými stromy a empírovou oranžerií. Z nedostatku provozních prostor v hlavní budově byly přistavěny dva trakty - Lichtensteinský a Tereziánský. Po roce 1850 byl zámek obýván pouze při zvláštních příležitostech. Rodina obývala vhodnější Tereziánský trakt.

Zdenko Radslav Kinský (1896 - 1975), byl v nové Československé republice velmi známou a váženou osobností. Obnovil zanedbaný zámek, do kterého se rodina v roce 1936 nastěhovala, nicméně zámeckého života si moc neužila - objekt v roce 1943 vyhořel. Během mnichovské krize vystoupil s deklarací proti okupaci republiky a důsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Na zámek byla během války, uvalena nucená správa.

Syn Zdenka Radoslava Kinského - Norbert (nar. 1924), prokázal za války, že mu v žilách koluje krev nejenom modrá, ale také statečná. Z nucených prací, na které byl poslán do Německa, se mu na kole podařilo uprchnout zpět do Čech. Když válka skončila, zasnoubil se s Annou Marií dal Borgo-Netolitzkou a získal tak nejen půvabnou nevěstu, ale i hrad Kost jako věno.

Po roce 1948 odešel s rodinou do Itálie, kde setrval až do počátku devadesátých let. Kinským byl zabaven veškerý majetek a zámek přešel do vlastnictví Československého státu. Byla zde vybudována expozice Baroko v Čechách, kterou zaštiťovala Národní galerie. 

V roce 1992 dochází k restitucím a zámek se navrací do rukou původních majitelů - rodiny Kinských. Muzejní sbírky byly nahrazeny zámeckou interiérovou expozicí, která nahlíží do dějin rodu Kinských a do chovu koní na Chlumci. V dnešní době jsou majiteli již synové zmíněného Norberta - pánové Giovanni a Pio Kinští dal Borgo.

Dnešní majitelé zámku a hradu, Giovanni a Pio Kinští, jsou bratranci ministra zahraničí Karla Schwarzenberka. Jejich otec Norbert Kinský, měl totiž stejnou matku jako Karel ze Schwarzenberka starší.

Vdova po Schwarzenberkovi hraběnka Eleonora Clam - Gallasová, která již měla z prvního manželství dvě děti, Karla a Františka, si roku 1921 vzala Zdenka Radslava Kinského.

Bratři založili na Chlumci akciovou společnost - Kinský dal Borgo, která spravuje jejich veškerý majetek v Čechách.

Krátce z historie hradu Kost

Někdy kolem poloviny 14. století, žil jistý Beneš z Vartemberka, který si nechával říkat Benesius di Costi. Za život si našetřil dost, aby koupil sobotecké panství, ale už mu nezbylo na stavbu zámožného sídla. Musel se spokojit s menším hrádkem, který se skládal ze sálu a jediné věže. V tehdejších dobách se dbalo především na bezpečnost a nedobytnost, tak pro pevnost vybral místo na skále, které bylo kryté ze všech stran zalesněnými kopci.

Výhodou Kosti bylo po staletí to, že ji nepřátelé vždy spatřili až na poslední chvíli. Někteří, třeba Jan Žižka z Trocnova, ji přehlédli úplně. Jméno Kost, získal hrad právě podle přídomku zakladatele. Costi znamená v překladu něco jako „kamenný“ nebo „tvrdý“ a Beneš tím chtěl vyjádřit unikátnost stavby. Mnoho středověkých hrádků a tvrzí se totiž stavělo pouze ze dřeva.

Další z majitelů, Albrecht z Valdštejna, který zakoupil Kost v 17. století, měl s hradem velké plány. Celý objekt chtěl přestavět na venkovské sídlo, avšak tento záměr překazila jeho smrt. Dále hrad již spíše chátral.
Za vlastnictví rodu Černínů, bylo mnoho pokojů využíváno jako sýpka a podle toho také vypadal.